Občanská iniciativa
PRO
informační otevřenost obce Ráby

Lidem na Osoblažsku po staletí skýtalo obživu právě ovocnářství. Vyšlechtili odrůdy ideální pro zdejší klima, které mají vysoké výnosy, jsou odolné proti škůdcům a mají plody vhodné pro zpracování i skladování. Po válce z Osoblažská zmizely moštárny, sušárny ovoce i likérky. Odsun německých obyvatel způsobil, že na mnoha místech zmizely celé usedlosti i ploty zahrad a sadů. Ty se během desetiletí propojily s okolní přírodou do jednoho celku. "Dlouho si nikdo neuvědomoval, že taková proměna kulturní krajiny na divočinu je v hustě osídlené Evropě ojedinělý jev. Přestože bývalé sady a zahrady vytvořily zajímavý biotop, ve kterém se uchytily lilie a řada dalších rostlin i živočichů, dlouho ležely bez povšimnutí. Nezkoumali je botanici, biologové ani ekologové. Vlastně ani nemáme termín, jak tyto celky nazvat. Jejich hodnoty jsme si uvědomili až v okamžiku, když jim hrozí zánik. Přichází totiž podnikatelé, kteří v nich vidí jen zanedbanou půdu, levný pozemek a zdroj dotací," otevřel zahradní architekt Petr Ondruška diskusi nad projektem Ovoce k lidem, lidé do sadů. Tento projekt nechala zpracovat místní akční skupina (MAS) Rozvoj Krnovská. "Na pultech obchodů nám leží jablka dovážená ze Španělska. Zavařeniny, marmelády a sirupy dělá už jen pár babiček ze setrvačnosti pro svá vnoučata. Ubývá také těch, kteří se o ovocné stromy dovedou postarat, nebo dokonce poznat jejich odrůdy. Zájem o obor ovocnářství na zemědělských školách v Opavě a Městě Albrechticích dlouhodobě klesá. Chceme lidem ukázat, že ovocnářství v tomto regionu má tradici a příhodné podmínky. Cílem projektu je zmapování a propagace starých místních odrůd ovoce a zachování unikátního genofondu regionu," představil projekt Radim Lokoč, zástupce firmy Ekotoxa. Projekt, který má oslovit místní zahrádkáře, včelaře a různé spolky, počítá se vzdělávacími kurzy o pěstováni a zpracování ovoce, navrhuje založení sadu pro záchranu místního genofondu i propojení starých zajímavých sadů ovocnou stezkou pro cyklisty a turisty. Hodlá zajistit propagaci místním pěstitelům ovoce i regionálním zpracovatelům, kteří z něj dělají marmelády, koláče, mošty nebo kalvádos.

Formou webových stránek a brožur má projekt veřejnosti vzkázat, že téměř zapomenuté odrůdy jako sudetská reneta, panenské jablíčko, řehtáč soudkovitý, gráfštýnské červené nebo kožuchy jsou zase inn a cool. "Lidé znají z hypermarketů jen moderní odrůdy dovážených jablek, a proto se hlavně po nich ptají v zahradnictví, když si jdou koupit jabloň na svou zahradu. Většinou je ani nenapadne, že sedmdesátileté stromy, které jim rostou za vesnicí, jsou hodnotná místní odrůda, kterou nemá na své zahradě žádný zahradník široko daleko. Také obec, která se rozhodne velebit veřejné prostranství, dnes spíše sáhne po univerzálních tújích a smrcích, než po odrůdách ovocných stromů, které jsou úzce svázány s historií jich regionu. Tento postoj můžeme změnit jen osvětou," uzavírá Radim Lokoč.