Občanská iniciativa
PRO
informační otevřenost obce Ráby

Poloha - prostorově mezi 17. a 18. stupněm vých. délky a 50. a 51. stupněm severní šířky.

Hranice - dříve obklopeno slezskými okresy na severu Prudnikem a na jihu Krnovem nebo také Městem Albrechtice, na východě a na jihu Glubczycemi a na západě Jeseníkem. Hranice byly asi 85 km dlouhé a v průběhu staletí se několikrát měnily.

Velikost a obyvatelstvo : 220 km, 25 000 obyvatel, 2 města: Osoblaha a Janov, 1 městys: Slezské Rudoltice, 28 obcí a 2 pustiny.

Národnost : německá

Náboženství - téměř všichni římskokatolického vyznání, 31 evangelíků, 129 židovského náboženství.

Vodstvo : Z Petrova potoka (s mnoha prameny a bočními potůčky) se stává společně s Mušlím potokem řeka Osoblaha, ke které zleva a zprava ústí potoky a nakonec Prudnik. Řeka se jmenovala nad hranicí Hotzenplotz a nyní se na polském území jmenuje Osobloga. Ústí do Odry, která se vlévá do Baltského moře.

Horstvo : Pokud jde o horstva, krajina vykazuje jen nevýznamné struktury, které se snižují od západu -od Biskupské kupy 900 m vysoké - směrem na východ a v prostoru Sl. Rudoltic a Osoblahy dosahují 235 m nadmořské výšky. Krajina enklávy bylo formována čtyřmi dobami ledovými. To připomínají zvláštnosti - mohutné bludné balvany ze Skandinávie na polovysokém jižním svahu Liptaňského kopce a malé náplavové plochy v jiho-východní části enklávy a kolem Osoblahy, kde se všude nachází vynikající kvalita půdy.

Klima: Množství srážek v ročním průměru podle polohy 600 - 900 mm. Roční teploty, rovněž podle polohy - v zimě 2 st. pod nulou a v létě 13 st. n. nulou.

Enkláva byla až do roku 1849 lénem Koruny české biskupství Olomouckému, které ji administrativně spravovalo. Od roku 1850 byla správa tohoto území postoupena rakousko-slezské krajské vládě v Opavě. Ve stejné době byla enkláva, která měla soudní dvůr v Osoblaze pro 14 500 obyvatel a v Jindřichově pro 11 000 obyvatel, začleněna do nového politického okresu Krnov s Městem Albrechticemi. Okresní úřady v Krnově prováděly všechna administrativní nařízení Moravské zemské vlády v Brně, vedly pro enklávu vlastní daňové knihy a poukazovaly daně do Brna. Volení poslanci patřili do Moravského parlamentu v Brně. Moravská enkláva biskupství olomouckého přestala s konečnou platností existovat jako "Těleso veřejného práva" teprve až připojením k říši v roce 1938. V roce 1946 bylo německy mluvící obyvatelstvo přinuceno toto území opustit a nově příchozí osídlenci byli různého původu: Češi, Slováci, Maďaři, Řekové, Makedonci.....

A tak lidé odcházejí a přicházejí, jednou dobrovolně, jindy nedobrovolně. Důležité je, jakou stopu za sebou zanechávají.

Podle přednášky historika Rudolfa Vorsta "Moravská enkláva na Osoblažsku" v rámci semináře: Krnov v dějinách Slezska, v září 2001 na Gymnáziu v Krnově zpracovala Mgr. Ludmila Čajanová.