Občanská iniciativa
PRO
informační otevřenost obce Ráby

Soutěžní festival: 63. Llangollen International Music Eisteddfod 2009, Llangollen - Severní Wales, UK
Soutěžní kategorie: Folk Dance Duo / Trio
Ocenění: 1. místo
Soutěžní tanec: Májové milostné dostaveníčko
Autor skladby: Miroslav Šimandl
Choreografie: Hana Touchová, Adéla Dankovičová, Stanislav Stašek
Taneční interpreti: Adéla Dankovičová, Stanislav Stašek
Hudební doprovod: muzika souboru Jiskra

Kdyby měl každý souborák (tak si říkáme my, členové folklórního souboru Jiskra) spočítat, kolik volného času a úsilí věnoval souboru ... Jsou ovšem věci, které nelze přepočítávat na hodiny a dny, vynaloženou energii, protože je děláme s láskou. A že je jí někdy třeba notná dávka! Velkou odměnou pak pro nás bývá jakékoliv vydařené vystoupení a také každoroční souborové výjezdy do zahraničí. Letos jsme měli možnost 6. - 12. 7. vycestovat za kanál La Manche do pro nás vzdáleného Walesu.

První setkání s rodilými Velšany jsme si odbyli již v Plzni před odjezdem. Přijeli za námi filmaři tamější televizní stanice S4/C, aby u nás natočili krátkou reportáž z Plzně a také záběry z přípravy na cestu a cesty samotné. A tak je vedoucí souboru Miroslav Škarda provedl po nezbytných pamětihodnostech Plzně, dudák Jaromír Konrady je uvedl do své dílny na výrobu a opravu hudebních nástrojů, tanečníci si před nimi zahopsali a zavýskali v plzeňských parcích a tanečník Stanislav Stašek jim umožnil vstoupit do soukromí svého domova. Po cestě na Britské ostrovy se pak přesvědčili, že jsme praví Plzeňáci a že kromě písniček nám cesty zpříjemňuje i popíjení zlatavého moku.
Po příjezdu do Llangollenu jsme se však již museli soustředit na to, proč jsme přijeli. Llangollenský festival není totiž jen obyčejnou přehlídkou pěveckých a tanečních výkonů. Jedná se o festival soutěžní. I přes množství informací, které jsme o festivalu měli, jsme byli překvapeni počtem účinkujících (více než 5000), rozlehlostí jeviště hlavní scény i hlediště a žánrovým záběrem celého festivalu. Porota při vyhlašování výsledků profesionálně a velmi podrobně slovně hodnotila jednotlivá vystoupení. Škoda jen, že jsme předem neznali kritéria hodnocení. Zkrátka a dobře celé městečko festivalem doslova žilo.
Už od února jsme měli možnost se připravovat na soutěže, do kterých jsme se přihlásili. V den příjezdu nás Markéta Škardová, Helena Metlická a Vladislav Chaloupek reprezentovali v kategorii sólový zpěv. Ještě téhož dne večer jsme pro velšskou televizi natočili několik tanců a písniček. Tohoto televizního vystoupení se kromě nás zúčastnili také soubory z Indonésie a Singapuru, se kterým naše muzika zahrála společnou anglickou lidovou píseň "Amazing Grace" (v České republice známou jako "Už z hor zní zvon" v podání Karla Gotta) na důkaz neexistujících komunikačních bariér mezi tak vzdálenými kulturami a jazyky, jako jsou čeština a čínština.
Druhý den tanečníci a muzikanti zvládli dvě soutěžní vystoupení, World Street Dance v ulicích Llangollenu a pásmo Formanskou cestou na hlavní scéně. Po zhlédnutí vystoupení ostatních souborů jsme byli sami zvědavi, jak si porota poradí s hodnocením tolika souborů z tak odlišných koutů světa jako je Turecko, Kurdistán, Ukrajina, Irsko, Indie. Proto nějaké zklamání z neúspěchu nebylo na místě.
Jeden den volna nám poskytl příležitost nejen si odpočinout, ale i udělat výlety do okolí Llangollenu. Čekala nás krajina jako z filmu. Rozlehlé pastviny byly střídány smíšenými lesy. Všude se pásli ovce, krávy a koně, a tak louky vypadaly jako vzorně střižený golfový trávník. Sem tam jsme potkávali osamělá obydlí, typicky velšská s břidlicovou střechou. Někteří se svezli historickým parním vláčkem, jiní měli možnost obdivovat akvadukt z počátku 19. století nebo vystoupat k tajemné zřícenině místního hradu, odkud byl nepřekonatelný výhled do celého okolí. Krajina severního Walesu nás okouzlila.
Poslední den pobytu nás čekala ještě poslední soutěž - sólový tanec, v kterém naše muzika doprovodila Májové milostné dostaveníčko Adély Dankovičové a Stanislava Staška. My, kteří jsme ten den už měli kroje zabalené v kufrech, jsme, nedýchajíce, vyslechli chvalořeč poroty na vystoupení našeho páru, která předznamenávala jakýsi úspěch. Že to bude první místo, nám ovšem vyrazilo dech a některým vehnalo slzy do očí. Takové zakončení našeho působení na 63. ročníku Llangollen International Music Eisteddfod 2009 si nikdo z nás nepředstavoval. Standa s Adélou si domů přivezli pamětní medaile a finanční odměnu a my všichni spoustu zážitků, které nás budou posilovat v našem konání i v budoucnu.