Občanská iniciativa
PRO
informační otevřenost obce Ráby

Severním směrem od Velkých Hoštic leží obec Chlebičov.
Název obce je odvozen od základní potraviny - chleba. Ve 13. století dochází k prudkému rozvoji zemědělství, především obilnářství. Podle pověsti založil obec mnich Chlebiš. V té době však každý kdo dodával klášteru obilí na chléb byl nazýván "Chlebišem". Odtud tedy získala obec své jméno.
První zmínka o této obci pochází z roku 1250, kdy patřil cisterciánskému řádu z Velehradu. Klášterní majetek se za husitských dob postupně rozpadal a disponovali s ním opavští Přemyslovci jako s lénem. Postupně majetek přecházel na Hartla Tunkla ze Štítiny, Bedra z Bítova, Michala Šlevice z Kravař, Jana Fulštejna ze Slavkova a Viktorína Jiříka z Bystřice. V majetku opavských knížat byl statek Chlebičov až do roku 1506. Tehdy jej získal nejvyšší zemský písař Jiřík z Laušovic, který se ale dostal do sporu s řádem klarisek vlastnící sousední Štěpánkovice. Po jeho smrti proto vdova statek prodává roku 1531 konventu sv. Kláry v Opavě. Ke sporům o hranice a odevzdávání církevních desátků, ale docházelo tentokrát s evangelickými sousedy, kteří vlastnili Oldřišov a Velké Hoštice.
Roku 1721 byl konvent sv. Kláry zrušen a Chlebičov byl prodán Janu Adamovi Gutschreiberovi, majiteli Hlučína a o 7 let později byl majetek rozprodán chlebičovským osadníkům. V roce 1742 připadl Chlebičov k Prusku. Od roku 1920 je obec připojena k ČSR a stala se součástí okresu Hlučín, od r. 1928 spadá do okresu Opava.
Při osvobozovacích bojích II.světové války byl Chlebičov těžce poškozen a zcela byl zničen dvůr Angelika. V roce 1979 byl Chlebičov sloučen s Velkými Hošticemi, od r.1990 je opět samostatnou obcí.