Občanská iniciativa
PRO
informační otevřenost obce Ráby

Železniční trať Břeclav–Brno (v českém jízdním řádu pro cestující tvoří je úsek Brno–Vranovice součástí tratě 251, zatímco úsek Vranovice–Břeclav je součástí tratě 252, v rámci dálkové dopravy je celý úsek Brno–Břeclav součástí tratě 002) je dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať, součást prvního tranzitního koridoru. Trať vede z Břeclavi přes Zaječí do Brna. Jedná se o nejstarší parostrojní železnici v Česku, trať byla zprovozněna v roce 1839. Elektrizace dráhy byla provedena v roce 1967.

Úsek Brno–Rajhrad byl sjízdný již od konce roku 1838, v listopadu byly uskutečněny zkušební jízdy a v prosinci slavnostní otevření pro občasné propagační jízdy. Pravidelný provoz byl na celé trati z Břeclavi do Brna zahájen 7. července 1839, čímž navázala na dráhu z Vídně do Břeclavi, jež byla zprovozněna o měsíc dříve. Při slavnostní jízdě se ten den ve Vranovicích udála první železniční nehoda v Rakousku. Nejvýznamnější stavbou na dráze byl Vídeňský viadukt v Brně. Trať Břeclav–Brno náležela k síti Severní dráhy císaře Ferdinanda (KFNB), ovšem se zprovozněním celého spojení z Vídně do Krakova přestala být hlavním aktivem společnosti. Tím spíše, že v 70. letech 19. století vybudovala konkurenční Rakouská společnost státní dráhy (StEG) spojení z Vídně do Brna přes Hrušovany nad Jevišovkou. V 90. letech 19. století byly do trati Břeclav–Brno zaústěny čtyři nové místní dráhy: z Hodonína přes Čejč (1897), z Hustopečí (1894), z Pohořelic (1895) a ze Židlochovic (1895), z toho poslední dvě postavila přímo KFNB. Význam jednokolejné dráhy Břeclav–Brno (pouze úsek Horní Heršpice – Brno získal v roce 1869 druhou kolej, a to díky stavbě trati do Přerova) až do roku 1918 upadal. Poté se však stala součástí hlavní železniční tratě spojující tři největší města Československé republiky. V roce 1928 došlo v Zaječí ke srážce dvou vlaků, která si vyžádala 28 obětí na lidských životech. Zdvojkolejnění se trať dočkala za první republiky v letech 1930–1936, přičemž byla upravena pro provoz motorových vozů Slovenská strela. Ty zde mohly jezdit rychlostí až 130 km/h, zatímco ostatní vlaky do 120 km/h. Po Mnichovské dohodě byla trať na sedmi místech přerušena novou hranicí. Součástí Německé říše se staly Břeclav, Zaječí, Šakvice a Vojkovice. Po skončení druhé světové války se trať stala opět součástí spojení mezi Prahou a Bratislavou. [zdroj]

UPŘESŇUJÍCÍ ODKAZY

• 0.00 km Havlíčkův Brod [ Železniční stanice ] [gps], 425.00 m.n.m.
• 4.00 km Pohledští Dvořáci [ Železniční stanice ] [gps]
• 8.00 km Pohled [ Železniční stanice ] [gps]
• 10.00 km Stříbrné Hory [ Železniční stanice ] [gps]
• 14.00 km Přibyslav zastávka [ Železniční stanice ] [gps]
• 16.00 km Přibyslav [ Železniční stanice ] [gps]
• 18.00 km Ronov nad Sázavou [ Železniční stanice ] [gps]
• 20.00 km Nížkov [ Železniční stanice ] [gps]
• 25.00 km Sázava u Žďáru [ Železniční stanice ] [gps]
• 29.00 km Hamry nad Sázavou [ Železniční stanice ] [gps]
• 33.00 km Žďár nad Sázavou [ Železniční stanice ] [gps], 585.00 m.n.m.
• 42.00 km Ostrov nad Oslavou [ Železniční stanice ] [gps]
• 46.00 km Laštovičky [ Železniční stanice ] [gps]
• 51.00 km Sklené nad Oslavou [ Železniční stanice ] [gps]
• 58.00 km Křižanov [ Železniční stanice ] [gps], 555.00 m.n.m.
• 64.00 km Ořechov [ Železniční stanice ] [gps]
• 67.00 km Osová Bítýška [ Železniční stanice ] [gps]
• 70.00 km Vlkov u Tišnova [ Železniční stanice ] [gps]
• 75.00 km Níhov [ Železniční stanice ] [gps]
• 80.00 km Řikonín [ Železniční stanice ] [gps]
• 83.00 km Dolní Loučky [ Železniční stanice ] [gps]
• 89.00 km Tišnov [ Železniční stanice ] [gps], 255.00 m.n.m.
• 91.00 km Hradčany [ Železniční stanice ] [gps]
• 93.00 km Čebín [ Železniční stanice ] [gps]
• 100.00 km Kuřim [ Železniční stanice ] [gps]
• 103.00 km Česká [ Železniční stanice ] [gps]
• 108.00 km Brno-Řečkovice [ Železniční stanice ] [gps]
• 110.00 km Brno-Královo Pole [ Železniční stanice ] [gps]
• 113.00 km Brno-Lesná [ Železniční stanice ] [gps]
• 117.00 km Brno-Maloměřice [ Železniční stanice ] [gps]
• 119.00 km Brno-Židenice [ Železniční stanice ] [gps]
• 121.00 km Brno hlavní nádraží [ Železniční stanice ] [gps], 205.00 m.n.m.
• 124.00 km Brno-Horní Heršpice [ Železniční stanice ] [gps], 205.00 m.n.m.
• 128.00 km Modřice [ Železniční stanice ] [gps]
• 131.00 km Popovice u Rajhradu [ Železniční stanice ] [gps]
• 133.00 km Rajhrad [ Železniční stanice ] [gps]
• 136.00 km Vojkovice nad Svratkou [ Železniční stanice ] [gps]
• 138.00 km Hrušovany u Brna [ Železniční stanice ] [gps]
• 141.00 km Žabčice [ Železniční stanice ] [gps]
• 146.00 km Vranovice [ Železniční stanice ] [gps]
• 149.00 km Pouzdřany [ Železniční stanice ] [gps]
• 152.00 km Popice [ Železniční stanice ] [gps]
• 155.00 km Šakvice [ Železniční stanice ] [gps]
• 161.00 km Zaječí [ Železniční stanice ] [gps]
• 165.00 km Rakvice [ Železniční stanice ] [gps]
• 169.00 km Podivín [ Železniční stanice ] [gps]
• 172.00 km Ladná [ Železniční stanice ] [gps]
• 180.00 km Břeclav [ Železniční stanice ] [gps]
• 188.00 km Lanžhot [ Železniční stanice ] [gps]

UMÍSTĚNÍ

• Území obce: Brno
• Správní obvod 2: Brno
• Správní obvod 3: Brno
• Území NUTS 4: Okres Brno - město
• Území NUTS 3: Jihomoravský kraj
• Území NUTS 2: Jihovýchod
• Turistická oblast: 32 Brno a okolí
• Turistický region: Jižní Morava

ukázat na mapě