Přírodní památka Bralová - Občanská iniciativa Ráby

Tento web je nyní ještě ve výstavbě. Děkujeme za pochopení.

Přírodní památka Bralová [ Přírodní památka ]

Základní údaje: Přírodní památka se nachází na výslunné keřnaté stráni na mírném východním až jihovýchodním svahu o sklonu asi 10 stupňů se zbytkem pískovcového lomu. Leží asi 1,8 km jihozápadně od obce Střílky, v nadm. výšce 385 m, nedaleko silnice ze Střilek do Koryčan, k. ú. Střílky, parc. č. 1618, kultura keřnatá stráň. Výměra: 0,8491 ha.

Vyhlášení: Výnos Ministerstva školství a osvěty ČSR ze dne 7. 5. 1953. Důvod vyhlášení: keřnatá stráňka, stanoviště teplomilných druhů rostlin, nejsevernější lokalita hadího mordu nachového na Moravě.

Geologie, půdní poměry: PP Bralová je součástí Chřibů, patří proto ke karpatskému flyšovému pásmu (magurský flyš). Geologicky je území tvořeno pískovci a jílovitými břidlicemi. Tvářnost přírodní památky je zčásti dána činností člověka, neboť leží svou částí na místě bývalého malého pískovcového lomu. Půdně spadá území do pásma nížinných podzolů, dosti chudého na vodu.

Botanika: Hlavním důvodem ochrany je zachování společenstev xerothermních druhů rostlin. Na severní hranici svého rozšíření zde roste hadí mord nachový (Scorzonera purpurea), jeho populace však není příliš početná, čítá několik málo desítek rostlin. Na lokalitě dominují v bylinném patru další xerotermní druhy rostlin: modřenec chocholatý (Muscari comosum), vítod větší (Polygala major), pipla osmahlá (Nonea pulla), rozrazil klasnatý (Veronica spicata), škarda smrdutá (Crepis foetida), rukevník východní (Bunias orientalis), vrabečnice úpolní (Thymelaca passerina). Na suti v bývalém lomu roste užanka lékařská (Cynoglossum officinale), na chrpě čekánku cizopasí záraza větší (Orobanche major), Ze vstavačovitých se zde po určitou dobu vyskytoval vzácný rudohlávek jehlancovitý (Anacamptis pyramidalis). Od roku 1988 zde nezjištěn (nejbližší poulace se nacházejí až v Bílých Karpatech v okolí Radějova). Dále zde rostou dožívající třešně, z prostoru lomu se rozšiřuje akát. V bohatém keřovém patru převažují ptačí zob, slivoň trnka, ostružiník ježiník, brslen evropský, růže šípková.

Zoologie: Na počátku 60. let byl prováděn entomologický průzkum, při kterém byl prokázán výskyt několika vzácných druhů brouků, vázaných na xerotermní travinná společenstva, hlavně z čeledi střevlíkovitých. Po entomologicé stránce je to velmi dobrá stepní lokalita jak v kvalitě, tak i kvantitě zjištěného hmyzu. 30% všech brouků tvoří čeleď střevlíků s typickým stepním střevlíkem a vzácnějším druhem Olistopholus cambrisculus a vzácnějším střevlíkem Nothiophilus rufipes. 60% brouků tvoří drabčíci, 5% nosatci. Byl zde nalezen vzácný práchnivec Choleva pascoviensis z čeledi hrobaříků. Jiný zoologický průzkum nebyl prováděn.

Hospodářské využívání, management: V miulosti byl na části území malý pískovcový lom, na stráni byl extenzivní sad s třešněmi. Území je ohrožováno hlavně dvěma negativními vlivy, které představují největší nebezpečí pro rezervaci: splachy z okolních zemědělsky obdělávaných pozemků a šířením akátu. Celá rezervace je v rámci plánu péče pravidelně ručně kosena (travní společenstva v srpnu) a jsou odstraňovány náletové dřeviny jako akát, bez černý (naposledy v r. 1999) aj. Akáty je třeba pravidelně odstraňovat z celého území (zmlazující akát seřezávat těsně u země na jaře a na podzim). Ovocné stromy jsou ponechány na dožití. Bez zásahu jsou ponechány také okrajové partie území, které slouží jako ochranný keřový pás.