Občanská iniciativa
PRO
informační otevřenost obce Ráby

Nejstarší dějiny našeho kraje jsou, jak je tomu ostatně ve většině obdobných případů, zahaleny v temnotách a i ty kusé zprávy o nich jsou někdy do té míry vzájemně rozporné, že není snadné se v nich jednoznačně orientovat.

Jako první nejvyšší vlastník rozsáhlé oblasti celé severovýchodní Moravy se udává počátkem 13. stol. jistý hrabě Arnold z Huckeswagen. Jeho jméno je - dle některých historiků - dáváno do souvislosti se založením hradu Hukvaldy s tím, že jde jen o později počeštěný původní název tohoto hradu pojmenovaného podle stejnojmenného hraběcího hradu Huckeswagen v Porýní.

Arnold z Huckeswagen zemřel někdy po r. 1240 a dědicem jeho statků se stal Franko, známý z historických dokumentů jako comes Franko de Hukeswagh, přičemž význam přídomku "comes", resp. jeho šlechtická kvalita, není vcelku jasný.Franko ovládal rozsáhlé území ohraničené zhruba řekou Sedlnice od jejího pramene až po její ústí do Odry a dále tokem řeky Odry, řekou Ostravicí opět od jejího pramene až po její ústí do Odry a konečně pásmem Radhoště.Zřejmě ve snaze zabezpečit toto panství proti choutkám sousedů (zejména mocného rodu pánů z Kravař) se Frankovi asi jevilo účelné vstoupit raději za blíže neznámých okolností ve vazalský poměr a tím i pod ochranu mocného olomouckého biskupa a celé území se tak stalo na několik století biskupským lénem.

Pokud jde konkrétně o území naší obce, pak již někdy kolem r. 1230 dal údajně hrabě de Hukeswagh kraj okolo dnešního Krmelína, Staré Vsi, Hrabové, Žabně a Pakova v držení jistému Konrádovi z Plavče, který se tím stává historicky prvním pánem Paskova. Po Konrádově smrti se stala vlastníkem tohoto území v letech asi 1252 - 1256 jeho vdova, od níž olomoucká kapitula patrně kolem r. 1256 Paskov odkoupila.

Vedle Konráda z Plavče se uvádí v r. 1270 jako další držitel tohoto území ještě jistý Petr, syn Heroldův a ještě později jakýsi Bruno z rodu Bludovců, o nichž však není známo nic bližšího.

Většina pojednání, zabývajících se historií naší obce, začínají zpravidla tím, že první nesporný a skuteně dochovaný písemný záznam přímo o Pakovu pochází z r. 1267.