Občanská iniciativa
PRO
informační otevřenost obce Ráby

Voda je stejně jako vzduch pro život nepostradatelná. Voda je základem života. Vodu kromě pití potřebujeme k rozmanitým účelům, a to v dopravě, v zemědělství, v průmyslu i k rekreaci.
Řeka Lučina od nepaměti sbírala vody ze severních svahů hory Prašivé, a ty pak odváděla severním směrem až pod slezskoostravský zámek, kde se spojila s další beskydskou řekou Ostravicí.
Ticho krásného a malebného údolí řeky Lučiny bylo jednoho dne přerušeno nezvyklým ruchem stavebních mechanismů. To se začal rvát člověk s přírodou, aby tam, kde se "zakously" bagry do země, postavil velké vodní dílo. Rok 1950 byl posledním rokem volného a svobodného toku řeky Lučiny, kterou v období sucha bylo možno "přejít suchou nohou", ale v době jarního tání a letních dešťových přívalů se stala dravou a rozběsněnou říčkou, zalévající nemilosrdně celé údolí. To vše se mělo změnit výstavbou údolní nádrže, která by nejen zkrotila řeku Lučinu, ale i zajišťovala dostatek vody pro průmysl nedaleké Ostravy.
První přípravné práce byly zahájeny již koncem roku 1950, a to firmou Československých stavebních závodů a od roku 1951 prováděl stavební práce Ingstav Brno. Samotná výstavba přehrady byla zahájena v březnu 1951 a 9. listopadu 1958 slavnostně předali stavbaři přehradu veřejnosti.
Součástí stavby přehrady byla i výstavba sídliště pro pracovníky stavby a pro některé občany, jejichž domy byly zatopeny (celkem 120 objektů; v některých případech bohužel došlo i k sociálním křivdám). Celé sídliště bylo dokončeno v roce 1954 v počtu 45 dvojdomků. Součástí sídliště byl věžový vodojem, čistírna odpadních vod (byla první čistírnou toho druhu v kraji), dům služeb a škola.
Výstavbou vodního díla Žermanické přehrady došlo ke katastrálním změnám obcí Soběšovice a Dolní Domaslavice. V zátopě katastru obce Soběšovice byl i kostel. Místní lidé odmítali zúčastnit se výkupových jednání, jestliže nebude schválena výstavba nového kostela. Podle návrhu nový kostel se měl stát dominantou nad přehradou v rozmezí katastrálního území Žermanic a Soběšovic a měl sloužit i obyvatelům sídliště Lučina. Obyvatelé Soběšovic ale svou aktivitou a jednotou prosadili současné umístění kostela i hřbitova. Původní kostel občané postupně bourali a materiál převáželi na výstavbu kostela nového.
Prozatímně byla v roce 1956 zřízena v domě Leopolda Mojžíška kaplička, do níž bylo převezeno zčásti i vybavení bouraného kostela (oltář, lavice, obrazy a další). Každou neděli zde vykonával bohoslužby farář Kališ z Dolních Domaslavic a účastnili se jich nejen občané Lučiny, Žermanic a Soběšovic, ale i dělníci ze stavby přehrady. Dokonce zde bylo pokřtěno několik dětí, ale svatba se zde nekonala žádná.
V neděli 29. října 1961 byl vysvěcen nový kostel v Soběšovicích. Dům, kde byla kaplička, odkoupily Válcovny plechu a přebudovaly jej na rekreační středisko "Mostař".

DLE ZÁPISU STANISLAVA LENERA A VZPOMÍNEK FRANTIŠKA DUDKA A JAROMÍRA VRBY

DALŠÍ INFORMACE: http://www.lucina.cz