Občanská iniciativa
PRO
informační otevřenost obce Ráby

Z jihovýchodní Evropy, od Dunaje na jugoslávském území, se táhne velkým obloukem přes Rumunsko dále Zakarpatskou Ukrajinou, Polskem a Slovenskem výrazné pohoří Karpat, které se na českém území před Moravskou bránou stáčí k jihozápadu a končí až před Vídní.

Ve své západní části jsou Karpaty nazývány též Západními Beskydami nebo Západními Karpatami a zahrnují horská pásma od Tokajských vrchů v Maďarsku a Nízkého Beskydu v Polsku až po Bílé a Malé Karpaty na československém pomezí.

V Severomoravském kraji sousedí v karpatském horském oblouku s polskými beskydskými pásmy a Slovenskými Beskydami Moravskoslezské Beskydy, k nímž se připojují Vsetínské vrchy, Javorníky a další pohoří na území severomoravského kraje.

Moravskoslezské Beskydy tvoří samostatnou jednotku vnějšího, flyšového oblouku Karpat. Převládají tu pískovce, břidlice a slíny, převážně křídového stáří. Nejvyšší vrcholy Beskyd - Lysá hora - 1323,4 m, Smrk, Kněhyně a Radhošť byly vytvořeny druhohorními godulskými vrstvami ze žlutého a ze zeleného pískovce.

Moravskoslezské Beskydy jsou většinou zalesněny až po vrcholy a jen některé hřebeny jsou holé, převládá uměle vysazený smrk, na jižních a západních svazích se mezi něj mísí buk, dub, modřín, javor a jedle, v údolích olše, jasan, jeřáb, vrba, lípa, v nejvyšších polohách roste kosodřevina. Květena je bohatá, subalpínská, s několika chráněnými druhy. V lesích žije vysoká zvěř, medvědi a vlci vymizeli, vyskytuje se zde však dosud rys.

Do 15. století neměly Beskydy ani své jméno a člověk tehdy žil pouze na jejich předhůří. Lesy narůstaly podle vlastních zákonů - někde husté a těžko prostupné pralesy, ve vyšších polohách javořiny, jak se od 16. stol. nazývaly rozsáhlé horské plochy, řídce porostlé stromy a keři. Byly pojmenovány podle typického stromu beskydských hor, podle javoru, a stejně tak vznikl i název Javorníků.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.Beskydy-Valassko.cz