O řece Chrudimce - Občanská iniciativa Ráby

Tento web je nyní ještě ve výstavbě. Děkujeme za pochopení.

O řece Chrudimce [ Turistická zajímavost ]

Už delší dobu jdeme podél řeky. Jmenuje se Chrudimka. V minulosti jí lidé tady v té horní části říkali Kamenice. Proč? Podívejte se do koryta a není potřeba nic vysvětlovat. Řeka tu teče miliony let. Pramení za Hlinskem ve Žďárských vrších nedaleko osady Filipov.

Od pramene míří Chrudimka na severozápad, a tak původně mířil celý její tok. Pak se ale v dávných geologických dobách Železné hory zvedly do výšky a přehradily Chrudimce původní trasu. A protože voda do kopce sama neteče, musela si Chrudimka najít novou cestu. Když se podíváte na mapu, uvidíte, že u Sečské přehrady se najednou prudce stáčí z původního severozápadního směru a míří na severovýchod. Řeka si našla cestu přes Železné hory i v místech, kde jsou tak tvrdé horniny jako je zdejší žula. Tady ve Strádovském Pekle si řeka teče celkem klidně, ani vody v ní moc není. V minulosti to byla řeka divoká a po lijácích přinášela záplavy. Dodneška najdete v Chrudimi na domech značky, kam voda dosahovala při posledních záplavách v roce 1880. Proto vznikla na Chrudimce soustava přehrad. Nejblíž k prameni je přehrada Hamry, pak přehrada Seč a poslední, kousek zpátky proti toku, je přehrada Křižanovice. V každépřehradě se část vody z Chrudimky odebírá a po úpravě využívá jako voda pitná. Ta voda, která v korytu řeky zůstane, teče přes Chrudim, v Pardubicích se vlévá do Labe a s Labem pak do Severního moře. Docela dlouhá pouť, že? Samostatně tekoucí Chrudimka je dlouhá 106 km.

Protože vodní pohon byl dlouhá staletí jediným způsobem, jak si ušetřit namáhavou ruční práci, tak na Chrudimce klapalo v minulosti množství mlýnů, vodními koly poháněných pil, stoup na tříslo, olejen, valch i kovacích hamrů. Hamry jsou kovárny, ve kterých je obrovské kladivo zvedáno právě díky převodu z vodního kola.

Všimli jste si těch pahýlů starých stromů? V běžném lese by je lesníci skáceli. Tady jsou schválně. Kvůli chráněnému broukovi. Jmenuje se páchník hnědý, žije ve starých stromech a živí se odumřelou dřevní hmotou listnatých stromů. Navíc se rád sluní, vybírá si proto lesy světlé, kde sluníčko svítí i na kmen stromu. Larvy žijí uvnitř v dutinách stromů. Jejich vývoj trvá 3–4 roky a můžou dorůst až 10 cm. Dospělý brouk je menší, má přibližně 3 cm.