Lidové kroje na Kravařsku - Občanská iniciativa Ráby

Tento web je nyní ještě ve výstavbě. Děkujeme za pochopení.

Lidové kroje na Kravařsku [ Lidové oblečení - kroj ]

Bělotínsko je oblast, která byla od pobělohorské doby až do konce druhé světové války osídlena převážně německým etnikem. Spadá do národopisného okruhu Kravařska (něm. Kühländchen), tedy do tzv. Sudet. S nuceným odsunem německého obyvatelstva po roce 1945 odešly i tradice a lidové zvyky. Díky dosídlení území rodinami z celého území republiky se nové tradice již nepodařilo vytvořit a následkem důsledné socializace se mnoho zdrojů z té doby nedochovalo. Pátráme-li po pramenech o původu a zpracování lidových krojů je třeba hledat kořeny právě tam.

Možným zdrojem může být publikace [A] Moravské a slezské kroje - Kvaše z roku 1814, vydaná ve spolupráci Moravského zemského muzea v Brně (MZM) a Sudetendeutsches Archiv v Mnichově v roce 2000, jejímiž autory jsou PhDr. Miroslava Ludvíková, CSc a PhDr. Hubert Vašálek, CSc. Kniha obsahuje přetisky vyobrazení jednotlivých krojů, jak se dochovala na vodomalbách několika autorů (technika kvaš), uložených ve sbírkách MZM. Obrázky jsou doplněny českým a německým popisem, kniha je však beznadějně vyprodaná a výtisky vlastní jen některé významnější knihovny.

Z oblasti Kravařska jsou zde uvedeny ženské kroje (viz horní obrázek zleva doprava):

Katalog, str. 102-104, cit.:

37 LETNÍ KROJ SVOBODNÝCH DĚVČAT NA KRAVAŘSKU, Pův.č. VIII-149, MZM č. G1599; 36,1x21,1 cm. Ve srovnání s mužskými kroji je oblečení žen obecně konzervativnější. Svobodné stejně jako vdané mohly v létě nosit kroj s rukávci, bez kabátku. Svobodná děvčata jsou prostovlasá, ozdobená jen stužkou. Složité zapletení vlasů už nevidíme. Silně modřené a naškrobené rukávy s dlouhými taclemi jsou ještě rokokově převázané. Novější je jen zkrácený brokátový živůtek.
38 LETNÍ KROJ VDANÝCH NA KRAVAŘSKU, Pův.č. VIII-147, MZM č. G 1597; 36,5x21,1 cm. Kroj vdané je skromnější, živůtek je ještě staršího typu a hlava kryta měkkým plátěným čepcem.
39 KROJ NA SVATBU A DO KOSTELA NA KRAVAŘSKU, Pův.č. VIII-146, MZM č. G 1596; 36,6x21,2 cm. Ženský kroj se o svatbě obohatil o starobylý přehozový plášť s velkým límcem. O plášti bylo psáno, že se šil z kreditoru nebo drahé vlněné látky (a byl podšitý kožešinou). Nosil se i na Jihlavsku a Hřebečsku, ale zobrazil jen na Kravařsku.
42 ŽENA Z KRAVAŘSKA Z BĚLOTÍNA v Přerovském kraji, Pův.č. V-96, MZM č. G 1546; 38,7x25 cm. Opět máme možnost konfrontace s vyobrazením č. kat. 40, zde od méně zručného malíře. Šátek na hlavu je vpředu volně spuštěný, zástěra modrotisková, obutí odlišné od předešlého.

Na obrázku dole je uvedeno několik vyobrazení mužských krojů (opět zleva doprava):

Katalog, str. 100-101, cit.:

33 LETNÍ KROJ ŽENATÝCH NA KRAVAŘSKU; Pův.č. VIII-144, MZM č. G 1594; 36,6x21,2 cm. Vývoj k poměštění můžeme pozorovat na mužském kroji i v tak vyhraněném území jako bylo Kravařsko. Příčina zrychleného vývoje spočívala v prosperitě kraje a v příznivé komikační poloze. Rozdíl mezi starými a novými lze pozorovat po generacích. Starší muž má krátké, poměrně široké kalhoty, ve svém věku černé, červenou vestu, velmi prostý modrý kabát bez kapes, na punčochách dokonce naznačené ozdobné klíny.
34 ZIMNÍ KROJ ŽENATÝCH NA KRAVAŘSKU; Pův.č. VIII-145, MZM č. G 1593; 36,1x21,1 cm. V zimě byly pro staršího muže praktičtější vysoké boty, kožešinovou čepici již známe. Bohatý dlouhý kožich je však východomoravského střihu.
35 LETNÍ KROJ SVOBODNÝCH NA KRAVAŘSKU, Pův.č. VIII-143, MZM č. G 1595; 36,2x21,2 cm. Mladý muž má přiléhavé koženky žluté, nahoře přetažené nad pás a dole prodloužené do ozdobných módních vysokých botů; vlevo vidíme zlatý řetízek od hodinek. Modrá vesta je velmi zlacená a krátký kabátek má přehozený límec, reverzy a úzké rukávy, klobouk je cylindrovitý.
36 KUNÍNSKÝ SEDLÁK z Kravařska v Přerovském kraji, Pův.č. V-94, MZM č. G 1544; 38,5x25 cm. Jiný malíř tyto změny potvrzuje. Navíc je tu kabát, který se velmi podobá potštátskému.