Občanská iniciativa
PRO
informační otevřenost obce Ráby

"Písně na světlo vydané"
Kramářské tisky ze sbírek Muzea Těšínska
Slovem "kramářské" bývají nazývány drobné tisky též zvané jarmareční, špalíčkové, pouťové nebo poutní. Sám název napovídá nejčastější způsob prodeje - v repertoáru je měli předzpěváci na poutích a především potulní kramáři a jarmareční zpěváci, později i flašinetáři. Populární tyto tisky byly nejprve v prostších měšťanských vrstvách, později zejména na venkově, kde nahrazovaly i chybějící novinové zpravodajství. Tisky bývaly především písňového charakteru, ale zahrnují i množství textů prozaických - především modliteb.

Tématika kramářských tisků byla velmi pestrá. Méně početné, ale o to pro nás dnes zajímavější, byly tisky se světským obsahem - o přírodních katastrofách, o válkách, o neštěstích, o nevysvětlitelných úkazech, o novinkách z cizích zemí, velmi časté jsou motivy kriminálních činů, především loupeží a vražd, které mají až baladický ráz (tzv. morytáty) a jsou typické svým drastickým líčením událostí. Častým motivem světských písní je láska - šťastná i nešťastná, nejčastěji špatně končící nevěrou jednoho z milenců, případně které brání sociální postavení zamilovaných nebo jejich rodiče. Oblíbené byly i vojenské písně nebo písně "kratochvilné, pro obveselení mysle a ukrácení času", písně mravoučné o manželském soužití nebo vztahu rodičů s dětmi. Mnoho milostných a zábavných písní zcela zlidovělo a tyto písně známe i dnes např. "Holka modrooká" atd.

Největší podíl mají náboženské katolicky zaměřené tisky - nejčastěji písně využívané při poutích k poutním místům, písně k Panně Marii, k Ježíši Kristu nebo písně věnované různým světcům. Kromě různých prosebných písní a modliteb se vydávaly zejména tisky o zázracích a zázračných zjeveních, písně mravokárné nabádající k pokání a polepšení způsobu života, objevují se také písně s motivy z biblických příběhů nebo staré písně legendické, oblíbené byly i písně adventní, postní a koledy.

Kramářské tisky byly tištěny od 17. století pomocí ručních lisů na hrubý levný hadrový papír švabachovým písmem v typickém formátu cca 10x8 cm a tento drobný sešitek obsahoval čtyři až osm nečíslovaných listů. Titulní strana byla zdobena drobným dřevořezovým obrázkem, který měl kupujícího zaujmout a často se ani nevztahoval k textu, ale do dnešních dnů tato pololidová výzdoba neztratila nic na svém půvabu.

Teprve po r. 1850 se postupně prosazoval tenký nažloutlý dřevitý papír ve větším formátu cca 17x11 cm, listy byly nejčastěji dva, užívalo se postupně také modernějších rychlolisů a později také latinkové písmo a stránkování a jako výzdoba dřevoryty a ocelorytiny. Koncem 19. století však kramářské písně postupně zanikaly nebo byly přetvořeny do jiných žánrů.

Kde můžete spatřit kramářské tisky:
Výstavní síň Muzea Těšínska v Českém Těšíně, Hlavní tř. 3, tel.: 558 711 087
Stálá expozice: Obrázky z minulosti Těšínského Slezska
Galerie: Písně na světlo vydané (Kramářské tisky ze sbírek Muzea Těšínska)
(výstava potrvá od 12.1. do 28. 5. 2006)
otevřeno: út-pá 9 - 17 h, so 9 - 13 h, ne 13 - 17 h
Výstavní síň Muzea Těšínska v Českém Těšíně - Přestože prochází hlavní budova muzea v současnosti rekonstrukcí, nabízí výstavní síň svým návštěvníkům zajímavou stálou expozici věnovanou historii Těšínska. Zájemci si zde mohou prohlédnout exponáty, které dokumentují způsob každodenního života předešlých generací - mezi ty nejzajímavější patří ukázky vybavení domácnosti a tradičního nářadí nebo těšínský kroj. Ke spatření jsou zde i řemeslné výroby - díla zlatníků, puškařů, zámečníků, hrnčířů ad. Pozornost je věnována i těžbě uhlí. Zajímavý je soubor předmětů s církevní tématikou, upozorňující na silný vliv náboženství na lid Těšínska.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.muzeumct.cz