Brloh - Občanská iniciativa Ráby

Tento web je nyní ještě ve výstavbě. Děkujeme za pochopení.

Brloh [ Město nebo obec ]

Ves se poprvé připomíná roku 1318. Zmínka o tvrzi je z roku 1542. Při prodeji Adamovi z Valdštejna a na Žehušicích v roce 1602 již o ní zmínka není. Tvrz stávala na severním břehu rybníka, kde je dodnes zachován sklep.
V údolí k Pelechovu v lomu je ukázka příbojového břehu křídového moře. Křídové moře zalilo v druhohorách, tedy před 100 milióny let, obrovské území naší republiky: celé střední, severní a východní Čechy. Některá vyšší místa z moře vystupovala, tak i dnešní Železné hory byly velkým ostrovem. Na okraji Brlohu můžeme pozorovat, jak pradávný mořský příboj opracovával břeh. Na takových místech nalezneme vápnité usazeniny s valouny tvrdých hornin a vápence s množstvím zkamenělých živočichů. Vápnité usazeniny vznikly z uložených schránek uhynulých živočichů.
V křídovém moři žilo velké množství mlžů, plžů a pro toto období typických amonitů - hlavonožců se stočenou schránkou a belemnitů s rovnou schránkou. Kromě toho by jsme v moři našli ježovky, mořské raky a kraby a také mořské houby. Vnitřní kostra těchto hub přispívala ke vzniku některých vápnitých usazenin, hlavně opuk. Toto moře bylo bohaté také na ryby, rejnoky a žraloky, jejichž zuby je možné v příbojových oblastech najít.
Na souši tehdy žili plazi a k nim patří velmi populární veleještěři. Ti ale na území Čech nebyli nalezeni. Vzduchem brázdili ptakoještěři, ojedinělý nález ptakoještěra máme u Chocně. V době, o které mluvíme, bylo teplé subtropické klima s vlhkými i suchými výkyvy. Většina tehdejších kontinentů ležela v teplých podnebných pásmech, dokonce i polární oblasti byly tehdy pokryty flórou. Koncem křídy moře ustoupilo (asi 65 mil. let) a Čechy se staly souší až do dnešní doby.