Občanská iniciativa
PRO
informační otevřenost obce Ráby

KVAPIL Jaroslav (* 25. 9. 1868 Chudenice, + 10. 1. 1950 Praha) - český básník a divadelník

Kvapil začal původně podle otcova vzoru studovat lékařství, brzy však přešel na filosofii. Už od roku 1888 publikoval ve Světozoru první básně. O tři roky později se stal literárním a divadelním referentem Hlasu národa, odtud odešel do Národních listů a redigoval i časopis Zlatá Praha. Za ženu si vzal Hanu Kubešovou, jednu z největších českých hereček, a pozvolna svůj život pevně svázal s osudy českého divadla.

Roku 1900 se stal v Národním divadle dramaturgem, o šest let později vrchním režisérem a roku 1912 šéfem činohry. Vyrostla v něm snad největší dramaturgická i režisérská osobnost v historii našeho divadla. K třístému výročí smrti W. Shakespeara inscenoval v Národním divadle monumentální cyklus jeho her, jako režisér uvedl na scénu nejnáročnější díla světového repertoáru.

Z jeho vlastního dramatického díla byla nejúspěšnější Princezna Pampeliška a ovšem libreto k Dvořákově Rusalce.

Po smrti své ženy se Kvapil-básník odmlčel. V letech 1. světové války byl duší odboje českých umělců proti Rakousku. Z jeho podnětu vznikl roku 1917 Manifest českých spisovatelů, volající po národní samostatnosti. Po vzniku republiky krátce pracoval na ministerstvu, ale záhy se vrátil k milovanému divadlu, tentokrát jako šéf činohry Vinohradského divadla.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.libri.cz/databaze/kdo18/main.php