Občanská iniciativa
PRO
informační otevřenost obce Ráby

Fráňa Šrámek (19.1.1877-1.7.1952)

Básník, dramatik a prozaik. Narodil se v Sobotce v rodině berního úředníka. Během mládí se několikrát přestěhoval. Nedokončil studia práv. Po návratu z vojenské služby se již plně věnoval literatuře. Pro své antimilitaristické názory, které zastával celý život, byl pronásledován a vězněn, přesto se účastnil 1. světové války.

Vyšel z dekadentního ovzduší, ale láska k životu ho přivedla k radostnému vitalismu, podbarvenému zejména eroticky. Vyjadřoval vzdor, útočil proti všemu, co člověku bere možnost prožít svobodně svůj život. Vědomí bídy života a láska k němu ho dovedla ke chvále života. Nenávist k měšťáckým formám spojená s touhou po plném životě dává ráz celému Šrámkovu dílu.

Vynikl jako básník milostné, přírodní a společenské lyriky (Života bído, přec tě mám rád /1905/ (báseň Curriculum vitae); Modrý a rudý /1906/ - báseň Píšou mi psaní - odpor k vojenskému životu, motivy rukování, bolesti srdce, proklínání, modrého rezervisty, rudého anarchist a rudého květu, báseň Raport - odsouzení války jako nepochopitelného zla; Splav /1916/ - soustředění k smyslové a citové stránce, oslava elemtárních darů pozemského života, především milostného vztahu - jeho snivé touhy, vášnivosti i smutku; Básně /1926/, Nové básně /1928/, Ještě zní /1933/, Rány růže /1945/ - návrat k rodnému kraji, k jistotám (domov), stesk, antimilitaristické zaměření, dojmy z vítězství, výraz mužné síly a vyrovnanosti), psal povídky (Prvních jedenadvacet, Žasnoucí voják /1924/, Bouřky a duhy /1933/), romány (Stříbrný vítr /1910/, Křižovatky /1913/, Tělo /1919/, Past /1931/) a lyrická dramata (Červen, Léto /1915/, Hagebenk /1920/, Zvony, Měsíc nad řekou /1922/, Plačící satyr /1923/, Ostrov velké lásky).

DALŠÍ INFORMACE: http://sweb.cz/svjet/basne8.html