Občanská iniciativa
PRO
informační otevřenost obce Ráby

Začátek: Turnov - náměstí
Konec: Hrubý Rohozec
Délka: 2 km
Počet zastávek: 7
Zaměření: příroda, geologie, historie
Typ stezky: pro pěší a cyklisty (pozor, pře Hrubým Rohozcem dlouhé schody)
Náročnost: střední
Čas pro prohlídku: 1 hodina
Značení: informační panely, cesta není jinak značena
Průvodce: v Infocentru Turnov
Doba návštěvy: celoročně
Mapa: Český ráj
Poznámky: Vyžádejte si tištěného průvodce v Infocentu na náměstí, jinak na cestě, která je řídce značena šipkami můžete zabloudit.

Naučná stezka Turnov - Hrubý Rohozec

Před tím, než se vydáte po této naučné stezce, navštivte Infocentrum v Turnově. Zdarma tam získáte plánek naučné stezky a vyhnete se zbytečnému bloudění.
Turnov bývá někdy nazýván městem drahokamů. V širším okolí se nalézají acháty, ametysty, karneoly, olivíny a spousta dalších druhů drahých kamenů. Turnov je však také tradičním centrem zpracování této suroviny pro šperkařské účely. Drahé kameny jsou potřebné i v průmyslu - jemná ložiska, optické přístroje, rubínové lasery. Poptávka vedla nakonec k výrobě a umělý krystal od přírodního pozná (snad) jen odborník. Ve městě působila a působí řada šperkařských dílen, brusičů a sběratelů drahých kamenů.
Drahé kameny zde vznikly v souvislosti se sopečnou činností na konci prvohor. Láva se zde postupně rozlila v pěti příkrovech. Horninu, která z ní vznikla, nazýváme melafyr. Plyny v lávě vytvořily dutiny, do kterých se z horkých roztoků vyloučily minerály. Někdy šlo o pouhý vápenec, jindy třeba o různě zbarvené druhy křemene. Acháty jsou tvořeny různobarevnými vrstvičkami chalcedonu. Čím kontrastnější, tím hezčí a žádanější. A tak začaly být vyráběny i padělky - ukázalo se, že acháty lze uměle barvit (právě dovážené krásné brazilské acháty jsou často uměle vybarveny a pravověrný sběratel by si je nikdy nekoupil).
S bohatstvím zdejšího území se můžete seznámit v Muzeu českého ráje, kolem kterého stezka vede. Konkurencí muzea je snad jen Klenotnice v Nové Pace. V muzeu lze zakoupit i některé ukázky zdejších drahých kamenů. Pokud si je hodláte sami nasbírat, vydejte se nejlépe na podzim po orbě do polí v okolí Kozákova. Naučná stezka nejdříve přechází náhon do elektrárny a pak teprve vlastní Jizeru. I v samotné Jizeře lze najít slušné ukázky surových drahých kamenů - při troše štěstí si nějaký ten achát nebo chalcedon najdete sami.
Jen několik set metrů od naučné stezky je Dlaskův statek - skanzen etnografického oddělení zdejšího muzea. Pravděpodobně bude něčím známý i těm, kteří jsou zde po prvé. Dlaskův statek je jedna z nejkrásnějších dřevěných staveb lidové selské architektury. V oblibě ho mají především filmaři - natáčela se tu již řada filmů, hlavně pohádky. Původně zde měl být rozsáhlý skanzen lidové architektury, zatím je však v blízkosti statku pouze dřevěný sroubek.
Pod hradem Hrubý Rohozec vede stezka kolem kolmé skalní stěny. Vápnité pískovce obsahují tolik vápnitého podílu, že zde vznikají dokonce i drobné krasové útvary. Zejména v navětralých kamenech, které neustále opadávají ze skalní stěny, lze najít různé mořské zkameněliny. Nejčastější jsou lastury různých druhů mlžů a ulity plžů. Pískovce jsou z doby svrchní křídy, kdy moře od severu zaplavilo značnou část našeho území. Z hornin, které se usadily v tomto moři, vznikla všechna naše pískovcová skalní města. I když zde žila řada živočichů, zkameněliny se nacházejí jen tam, kde jejich zachování umožnily vhodné podmínky - jako třeba právě ve zdejších vápnitých pískovcích.
Druhohory bývají také nazývány obdobím dinosaurů. Zde se je nepokoušejte najít. Naděje, že by voda zavlekla jejich kosti tak daleko od pobřeží, není prakticky žádná. Obecně se věří, že dinosauři zanikli v důsledku dopadu velkého meteoritu kamsi do Mexického zálivu. Došlo k požárům, ochlazení, velkému vymírání živočišných i rostlinných druhů. Katastrofa nepostihla jen pevniny, zdecimován byl i život v moři.
Pokud budeme mít opravdu štěstí, najdeme zde i ulity, které si vytvořili hlavonožci. Jednodušší patří příbuzným dnešní loděnky, ozdobnější jsou od vymřelých ammonitů. Stejně, jako na souši určujeme konec křídy (a tím i druhohor) podle vymizení dinosaurů, v moři je hranice dána vymizením ammonitů. Proč ammoniti vyhynuli a loděnky přežily nevíme. Obě skupiny žily společně, obě patří mezi hlavonožce, obě si stavěly pevné schránky, obě byly rozšířeny po všech mořích...
Na závěr musíme vystoupit po schodech na zámek Hrubý Rohozec. Jak napovídá již jeho poloha, šlo původně o gotický hrad. Místo bylo třeba chránit pouze ze severní a západní strany, kde byly proto vybudovány příkopy a valy. Hrad původně patřil rodu Markvarticů, byl vybudován Jaroslavem s Ralska a jeho synem Havlem Rybou. Později byl hrad několikrát přestavován, nejdříve ve stylu pozdní gotiky, Vartenberkové jej upravily na renezanční zámek, ten pak patřil po pobělohorské konfiskaci Albrechtu z Valdštejna a dalším majitelům. Dnešní empírová úprava je z roku 1822, interiéry jsou romanticky upraveny. K zámku přiléhá rozsáhlý zámecký park se vzácnými druhy stromů. Zámek je veřejnosti přístupný, s expozicí původního zařízení a vývoje kultury bydlení a odívání.
Od zámku je možný návrat nejlépe po silnici do Turnova.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.stezka.cz