Občanská iniciativa
PRO
informační otevřenost obce Ráby

Dnešní obec Kramolna je tvořena třemi částmi, které měly odlišný historický počátek. Nejstarší písemná zmínka je o části Trubějov, která je z roku 1402. Kdysi samostatná ves Kramolna patřila v minulosti k Náchodskému panství a nejstarší písemná zmínka o ní je z roku 1415. Časově nejmladší částí jsou Lhotky, někdy též uváděny jako Lhotecký dvůr. Původně to byl panský dvůr, který až do parcelace na základě pozemkové reformy v roce 1921 patřil pod Náchodské panství. Ve starších dobách to byl panský dvůr s několika staveními, ve kterých bydlely rodiny, které na statku pracovaly. Nicméně již od roku 1848 měly Lhotky 35 domů s 202 obyateli. V roce 1965 je ve Statistickém lexikonu obcí uváděn počet 117 obyvatel.

Obecní kronika byla založena až v roce 1933, tedy deset let po vyhlášení zákona o zřízení obecních kronik, ale je velmi obtížné vytěžit z ní informace o starší historii obce.

Po třicetileté válce, údaj z roku 1651, měla ves 42 obyvatel. Kromě dvou obyvatel označených jako "zahradníci", tedy s malým rozsahem polností, jsou ostatní označováni jako chalupníci.

Robotní seznam pro Kramolnu ze dne 14. srpna 1775 uvádí ve vsi pouze jednoho sedláka /Václav Novák z čp. 16/, dva jsou uváděni jako "zahradníci", ostatní jsou označováni jako domkáři. V první polovině 18. století bylo nejvýznamějším stavením čp. 1, kde byla panská hájovna a rybárna. V té době je v katastru Kramolny uváděno 7 rybníků.

Kramolna se zapsala do vojenských dějin, a to v roce 1778 v tzv. "bramborové válce", šlo o válku o bavorské dědictví, kdy pruský král se svým vojskem vpadl do severních a východních Čech. V Kramolně si Fridrich II. vybudoval hlavní vojenský "stan". Ubytoval se v domě čp. 39, kde pobýval několik dní. V roce 1813 prošla při ústupu z Ruska vojska císaře Napoleona přes Kramolnu. Této obci se nevyhnula ani prusko-rakouská válka v roce 1866. Vsí táhla vojska obou válčících stran. První světová válka si pak v Kramolně vybrala svou oběť. Přímo na frontě padli tři muži a na následky válečných zranění zemřelo 10 dalších.

V roce 1850 došlo ke spojení Kramolny, Lhotek a Trubějova v jednu obec Trubějov. Přestože počtem obyvatel byl Trubějov menší, v roce 1965 měl 163 obyvatel a Kramolna 516, zůstal obecní úřad v Trubějově. Dnes je situace opačná. Se spojením vsí v polovině předminulého století nebyly občané Kramolny spokojeni a v roce 1876 došlo na jejich přání k odloučení Kramolny od Trubějova. Nebylo to však natrvalo. V letech 1961 - 1970 patřila opět pod Obecní úřad Trubějov.

Vedle zemědělství bylo hlavní obživou obyvatel Kramolny tkalcovství. Pokud se týká církevní správy, patřila Kramolna pod farnost v Náchodě. V 18. století zde byla vystavěna barokní kaple Panny Marie, která byla později novodobě upravována, především vnitřek kaple. V roce 1936 byla na pozemku věnovaném panem Josefem Drašnarem budována církví československou Husova zvonice.

Zvon byl ulit v zámečnické a zvonařské dílně pana Bělohoubka v Hradci Králové. Nápis na zvonu: "Z hluboké úcty k M. Janu Husovi - občané Kramolští - roku 1936". Slavnostní odevzdání veřejnosti se konalo 7. července 1937 za účasti biskupa čs. církve Stanislava Korduleho.

Nejstarším spolkem v Kramolně byl sbor dobrovolných hasičů z roku 1883. V roce 1885 byl založen spolek ochotnických divadelníků. Hrávalo se v hostinci pana Adolfa Součka čp. 56. velmi častá byla spolupráce s náchodskými ochotníky. V roce 1903 vznikla spolková knihovna divadelníků se základním fondem 105 svazků, která byla po první světové válce přeměněna na obecní knihovnu. V obci byla založena také sokolská tělovýchovná jednota. Obecně se dá říct, že spolkový život obce mezi první a druhou světovou válkou byl velmi čilý. Za druhé světové války byl silně tlumen.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.kramolna.cz