Historie obce Pecka - Občanská iniciativa Ráby

Tento web je nyní ještě ve výstavbě. Děkujeme za pochopení.

Historie obce Pecka [ Historie (archivní dokument) ]

V členité a kopcovité krajině západního Podkrkonoší mezi Novou Pakou a Dvorem Králové leží městečko Pecka. Nad ním se na strmém návrší tyčí stejnojmenný hrad a pozdější zámek, dnes už z větší části zřícený. Pouze jedno křídlo, západní palác, nadále odolává nepřízni osudu a poryvům horských větrů.

Hrad Pecka byl vystavěn počátkem 14. stol. pány ze Železnice. Jako jeho první držitel je r. 1322 uváděn jistý Budivoj či Buzek z Pecky. V téže době vzniká v podhradí nevelká osada, která se pozvolna rozrůstá, až je r. 1382 povýšena na město. Vzhled raně gotického hradu byl přes svoji členitost poměrně jednoduchý a strohý. Dvě obranné věže s malým obytným palácem byly propojeny pevnou hradební zdí, která uzavírala celé nádvoří.

Přístup ke hradu byl znesnadněn hradebním příkopem, překlenutým u vjezdu dřevěným padacím mostem.

Za husitských válek byl hrad dobýván sirotky a jeho majitel Jarek ze Železnice byl přinucen k uzavření smíru. Počátkem 16. stol. za Mikuláše a Viléma Hořických z Hořic byl hrad rozšířen a provedeny četné pozdně gotické úpravy.

dalším mnohem podstatnějším změnám, kdy je hrad postupně přebudován na reprezentativní zámecké sídlo, dochází v průběhu druhé poloviny 16. století za Škopků z Bílých Otradovic. Výsledkem dlouhodobé stavební aktivity je půvabný renesanční zámek, sestávající se ze čtyř prostorných dvoupatrových křídel a uzavírajících obdélníkové nádvoří. Stavbu dokončil Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564-1621), věhlasný cestovatel, spisovatel a hudebník.

Po Harantově smrti získává Pecku Albrecht z Valdštejna, ten však zámek daruje roku 1626 mnišskému řádu kartuziánů. Kartuziáni provedli jen nevýrazné úpravy převážně praktického charakteru a své úsilí zaměřili spíše na zvelebení městečka a okolních obcí. Po jejich odchodu v roce 1782 kupuje napůl zpustlý zámek hrabě Trautmannsdorf. Brzy na to v roce 1830 zámek vyhořel a zhoubný požár udělal tečku za jeho dávnou slávou. Zpustlá stavba chátrala čím dál tím více a postupem času se změnila v ruinu.

Teprve v roce 1921, kdy se zřícenina stává majetkem obce Pecka, jsou zahájeny první záchranné práce a podniknuty nejdůležitější opravy. Druhá fáze oprav pak proběhla v šedesátých letech. Západní palác byl zastřešen a provedla se stavební rekonstrukce dvou horních pater. V devadesátých letech byly upraveny další prostory v přízemí a v hradním sklepení. V upravených prostorech byla nově zřízena interiérová expozice, která se návštěvníkům snaží přiblížit osobnost Kryštofa Haranta a historii hradu a městečka.

Obec Pecka si dodnes uchovala ráz malebného a poklidného podkrkonošskéhoměstečka. Dokladem bohaté historie obce je řada dochovaných kulturních památek. Nejvýznamnější z nich je kostel sv. Bartoloměje, barokně přestavěný v polovině 18. století, s nástropními malbami Václava Kramolína a reliéfními výjevy křížové cesty od J. Lederera. Na náměstí stojí morový sloup od F. Petrše z roku 1720 a raně barokní kašna. Několik hodnotných barokních soch je umístěno v okolí hradu i v městečku. Památku Kryštofa Haranta připomíná pomník před školní budovou z roku 1921, u kostela je pomníček na památku zdejšího rodáka P. Josefa Štemberky, lidického faráře umučeného nacisty. Vedle několika měšťanských domů z první polovině 19. století se dochovala řada roubených chalup, reprezentujících lidové stavitelství regionu.