Občanská iniciativa
PRO
informační otevřenost obce Ráby

Hydorgeologie a vodopis Rychlebských hor

Na Rychlebsku patří všechny toky do povodí Kladské Nisy. Největší a nejvodnatější z nich je Bělá, odvodňující kromě Rychlebských hor i Hrubý Jeseník. Jelikož ale protéká z větší části jen údolím, které na východě odděluje Rychlebské hory od Hrubého Jeseníku a neprotéká přímo Rychlebským regionem, uvádím ji jen pro přesnost údajů. Z pohledu regionu Rychleb je největším tokem Vidnávka, pramenící pod Studničným vrchem a odvodňující velkou část Rychlebských hor a Žulovské pahorkatiny.

Největším levostranným přítokem Vidnávky je Stříbrný potok s vodopády na horním toku a největším pravostranným přítokem Černý potok, který se krátce před ústím v Malé Kraši stéká s Červeným potokem.

Další přítoky Kladské Nisy z Rychlebských hor mají všechny podobný ráz: pramení v centrální části pohoří a tekou hluboce zaříznutými údolími kolmo k jeho okraji, ve Vidnavské nížině se jejich spád prudce snižuje a zhruba stejným směrem pokračují až ke Kladské Nise. Jejich průtoky jsou vzhledem k jejich délce nízké. Největší z nich je Studená voda, pramenící jako Vojtovický potok na Hraničkách, protékající Bernarticemi a v Polsku přibírající ještě Lánský potok, tekoucí přes Uhelnou. O něco menší je Račí potok, pramenící pod Koníčkem a protékající Račím údolím, který na polském území posiluje Javornický potok.

Dalšími přímými přítoky Kladské Nisy jsou Hoštický potok a Bílá Voda.
Vodní nádrže můžeme rozdělit na přirozené a uměle vzniklé lidskou činností. Největší z nich je Velký rybník u Černé Vody (10 ha), další plochy vznikly těžbou a najdeme je v Písečné (někdejší těžba štěrkopísku) a u Uhelné (povrchová těžba lignitu). Mnoho vodních ploch zůstalo zejména na Žulovsku v žulových lomech, které byly po skončení těžby zatopeny. Nutno poznamenat, že opuštěné žulové lomy svojí jedinečností, vyjímečností a krásou patří k nejzajímavějším přírodním úkazům Rychlebského regionu.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.RychlebskeHory.cz