Občanská iniciativa
PRO
informační otevřenost obce Ráby

První zmínky o kostelu sv. Václava v Lokti se datují rokem 1240. Tehdy řemeslníci a rodiny hradní posádky získali pod hradním svahem vlastní farní kostelík, zasvěcený českému národnímu světci sv. Václavu. Z dochovaných písemných pramenů však již nelze s určitostí rozlišit, zda církevní stavba byla hradní rotunda nebo městský kostel. Roku 1247 udělil král Václav právo k městskému farnímu kostelu pražskému řádu křižovníků s červenou hvězdou, kteří při něm založili špitál, poprvé v pramenech připomínaný v roce 1305. Až do roku 1293 byl kostel v Lokti ve věcech církevních podřízen faře v Sedlci. Teprve v roce 1325 se u kostela objevuje vlastní plebán. Tehdy král sliboval, že dá postavit novou svatyni na lepší, důstojnější místo, protože starý kostel přiléhal těsně k hradnímu obvodu. K tomuto zásahu však nikdy nedošlo.

Do obrazu pozdně gotického Lokte zasáhla výrazně znovuvýstavba kostela, který vyhořel při šlikovkském přepadu města v roce 1473. Iniciátor tohoto požáru Matyáš Šlik zahájil pak vlastním nákladem rekonstrukci chrámu a určil jej ve své závěti za rodové pohřební místo. Všechny práce na stavbě a zařízení byly ukončeny v roce 1490, kdy byl znovu zasvěcen. Téhož roku byl kostel vybaven velkou stříbrnou monstrancí a následujícícho roku byl tu ještě zavěšen veliký kříž, který se nedochoval.

Poměrně malý pozdně gotický kostel začal nevyhovovat rozměry a pozměněným nárokům na reprezentaci katolických měšťanů, přestože byl na konci třicetileté války nově zařízen. Stalo se tak po roce 1647, kdy zde koupila matka majitele panství v Dolním Chodově Viléma z Planckenheimu dědičný pohřeb za 100 tolarů. V roce 1676 získal kostel přístavbu boční kaple nadací měšťana Michala Geyera, v roce 1701 byla pak zahájena velká přestavba, která znamenala zejména novou úpravu presbyteria a věže se šnekovým schodištěm.

Po požáru v roce 1725 musel být kostel radikálně přestavěn. Novou stavbu projektoval Wolfgang Braunbock a stavbu pak dokončil jeho syn Ondřej. Kostel ve stylu baroka byl znovu otevřen roku 1734. V souvislosti s přestavbou kostela byl upraven i přilehlý starý terasovitý hřbitov na hradním svahu a hřbitovní branka ústící za kněžištěm do Kostelní ulice. Roku 1757 na hlavní oltář přibyly sochy zemských patronů od Jakuba Eberla. Od tohoto roku prakticky až do současnosti neproběhly v kostele žádné radikální změny vyjma nových fasád a střechy.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.Loket.cz