Občanská iniciativa
PRO
informační otevřenost obce Ráby

Zakladatelem chlumského kostela byl asi kolem roku 1300 třebíčský opat. Patronát třebíčského kláštera ostatně trval až do husitské revoluce, kdy chlumští katolíci odpadli a kostel až do roku 1613 byl v rukou evangelíků. V tomto roce jej předává Kateřina z Valdštejna obci Chlum. Poslední pastor obstarával duchovní správu z Červené Lhoty a kromě Chlumu objížděl asi pět dalších kostelů.

Po Bílé Hoře se dostává farnost do správy Kamenice odkud dojížděl katolický kněz každou 4. až 5. neděli.

V roce 1662 byl kostel bez vnitřního vybavení, které se spolu se dvěma zvony postupně pořizovalo. Z té doby pochází i kamenná zeď a hřbitov kolem kostela.
Roku 1785 přichází do obnovené farnosti první kněz P. Šimon Schrener.

Již dříve se vyčlenily z farnosti Bransouze a Dolní Smrčné, které i za husitů zůstaly katolické a připojily se k Přibyslavicím. Po dva roky bydlel kněz v pastoušce v č. 20, než byla na císařské náklady postavena fara. Kostel také doznal změn vybudováním klenby, přístavbou sakristie a instalací prvních varhan. V roce 1789 je ve farnosti 1010 katolíků a 73 nekatolíků v 217 rodinách. O 70 let později má jen samotný Chlum 360 katolíků.

Nynější hřbitov byl zřízen v roce 1860, kostel pak dostal svoji konečnou podobu přístavbou západní části s hlavním vchodem v roce 1912. V témže roce byly kostel a fara pobity zinkovým plechem.

Obraz sv. Václava pochází z roku 1857 a byl namalován na objednávku v Umělecké galerii v Praze. Současné varhany pocházejí z roku 1898 od slavného varhanářského rodu Tučků z Kutné Hory.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.obecchlum.cz