Občanská iniciativa
PRO
informační otevřenost obce Ráby

Farní ves Třešť byla založena při kolonizaci pomezního hvozdu česko-moravského v průběhu 13. století v průsečíku dvou historických cest - Lovětínské a Humpolecké. První písemná zpráva o Třešti pochází z roku 1349, kdy je připomínán farní kostel sv. Martina. Tehdy náležela Závišovi z Třeště, po něm byl vlastníkem Štěpán z Březnice, který ji prodal roku 1359 moravskému markraběti Janu Jindřichovi. Ten ji téhož roku prodal Šternberkům, kteří Třešť drželi do roku 1493. V letech 1493-1627 zde vládli Vencelíkové, po nich v letech 1627-1657 Herbersteinové z Korutan, 1657-1669 Gayerové z Edelbachu, v letech 1669-1844 Herbersteinové z rakouské linie, 1844-1945 byli vlastníky Třeště rakouští Sternbachové.

Za vlády Vencelíků byl na náměstí založen luteránský kostel a obyvatelé přestoupili k protestantské víře. Nástupem Herbersteinů se Třešť stává opět katolickou.
Ve městě se rozvíjela řemesla a vzkvétaly cechy. Roku 1753 žilo v Třešti 187 řemeslnických mistrů a 19 tovaryšů. Z nich bylo téměř 100 soukeníků. V 19. století vznikají v Třešti továrny na výrobu sukna, nábytku (zvláště vyřezávané hodinové skříně dodávané do celé Evropy) a sirek, později vznikl průmysl oděvnický a strojírenský.

U zrodu průmyslu stáli místní židovští podnikatelé. Židovská komunita vznikala v Třešti brzo, neboť ve 2. polovině 13. století je zmiňován rabín Jakub z Třeště. Kolem roku 1845 žilo zde 621 Židů, jejich počet postupně klesal, až roku 1929 žilo v Třešti pouze 38 židovských obyvatel, kteří se stali obětí holocaustu.

Židovskou komunitu připomíná synagoga v empírovém slohu znovupostavená po požáru 1824 a židovský hřbitov.

Odpor obyvatel Třeště proti fašistické okupaci připomínají pamětní desky se jmény umučených na budově městského úřadu a vězeňský dvůr, kde bylo v květnové revoluci 1945 zavražděno 33 občanů.
Roku 1901 byla Třešť, tehdy největší městys na Moravě, povýšena na město. Roku 1872 zde byla založena první česká měšťanská škola na Moravě.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.trest.cz