Občanská iniciativa
PRO
informační otevřenost obce Ráby

Bechyňská ”DUHA” - železobetonový most přes Lužnici

Bechyně dosáhla na počátku našeho století železničního spojení s Táborem, ale dráha končí na levém břehu Lužnice. Od dvacátých let se stále naléhavěji projevuje potřeba nového spojení obou břehů řeky, když starý železný most v Zářečí s dvoumetrovou jízdní dráhou a nosností do 30 q již nevyhovoval vzrůstající potřebě dopravy a průmyslu. Okresní správní komise v Bechyni uvažovala již od roku 1922 o způsobu řešení nového mostu a došla k přesvědčení postavit nový most ve výši obou rovin mezi železničním nádražím a městem, v nejužším místě údolí Lužnice. A tak bylo 11. září 1924 zadáno ing. dr. Ed. Viktorovi vypracování detailního projektu mostu s prodloužením elektrické dráhy přes nový most do města. V době prvních prací pro tuto stavbu, zejména získání 50% státní subvence, byl předsedou Okresní správní komise v Bechyni A. Kovář, který v této stavbě spatřoval nejlepší výraz bechyňské samosprávy. Dalšími členy Okresní správní komise v Bechyni byli: F. Marek, M. Vojta, F. Kirian, J. Dlouhý, J. Studenovský, M. Bílek, K. Plaňanský.
Ministerstvo veřejných prací zadalo stavbu podle projektu Ed. Viktory dne 15.11.1925 firmě Hlava a dr. Kratochvíl.
Stavebníkem se stala Okresní správní komise, hlavní dozor na stavbě měl rada ministerstva veřejných prací ing. K. Šiška. Provedení navrhované stavby se stalo příležitostí ukázat vyspělost a dovednost českých techniků a řemeslníků. O urychlení stavby se zasloužili ministerský rada ing. dr. V. Janák, přednosta mostního oddělení ministerstva železnic ing. Laušer a ministerský rada ministerstva financí J. Jakš.

Na stavbě bylo zaměstnáno na 400 osob, z toho 14 montérů a strojníků, 17 kovářů a zámečníků, 56 tesařů a kolářů, 30 betonářů a zedníků, zbytek tvořili ostatní dělníci různých oborů.
Dodnes budí úžas rychlý a plynulý postup stavby.
Stavba byla zadána koncem roku 1925. S přípravnými pracemi bylo započato v květnu 1926, obloukové pasy byly i se ztužidly vybetonovány do začátku prosince 1926, ostatní betonářské práce byly zhruba provedeny do konce roku 1927 a stavba byla dokončena v létě roku 1928. Most byl slavnostně otevřen 28. října 1928 k 10. výročí samostatnosti republiky. Současně se stavbou mostu byla prodloužena železniční trať do nového nádraží ve městě a postavena příjezdní silnice přes nový most až k opařanské silnici v Bechyni.

Ke stavbě bylo zapotřebí 2.200 m3 dřeva pro skruže a bednění, 2.500 tun cementu a 500 tun železa. Pro beton byl použit písek z Lužnice a štěrk z nedalekého kamenolomu Čermák. V průběhu celé stavby nepřišel nikdo o život a nedošlo ani k žádnému většímu úrazu.

Rozměry mostu:
Most sestává z hlavního obloukového pole a z postranních viaduktů. Hlavní pole je překlenuto dvěma obloukovými pasy, spojenými ztužidly. Rozpětí oblouku je 90 m, vzepjetí 38 m. Vzdálenost obloukových pasů ve vrcholu je 6 m, v pase 8,25 m. Rozpětí přilehlých viaduktových polí je 13,50 m, nejvyšší výška sloupů je 28 m. Mostní konstrukce je železobetonová. Výška mostu od hladiny řeky je 50 m, celková délka mostu je 203,38m. Na celkových nákladech stavby 5.000.000 Kč se podílel stát 50%, země 20% a město 30%.

V roce 1983 uspořádalo městské muzeum v Bechyni výstavu o stavbě bechyňského mostu a řadou fotografických a dobových dokumentů seznámilo veřejnost s tímto, na svou dobu, pozoruhodným dílem. Městský úřad Bechyně vlastní dokumentární 32 mm film o stavbě bechyňského mostu. Smělý oblouk mostu přes hluboké údolí Lužnice si časem vysloužil název BECHYŇSKÁ DUHA.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.mestobechyne.cz