Občanská iniciativa
PRO
informační otevřenost obce Ráby

Putimská fara je vzácná stavební památka.
V těchto místech byly při archeologickém průzkumu objeveny pozůstatky dřevěných staveb starého dvorce a pohřebiště z 11. - 12. století.
Některé hroby byly vybaveny šperky: bronzovými záušnicemi, stříbrem platovanými, skleněnými korálky a prsteny.
Ve druhé polovině 13. století tyto stavby zničil požár a následně ve 14. století začalo vznikat nejstarší gotické kamenné jádro dnešní fary. Bylo vybaveno kvalitní reliéfní dlažbou zdobených dlaždic a pecí. Zajímavý byl nález dlaždice s motivem dvouocasého lva, který se nalézá též v rytířském sále píseckého hradu a jenž ukazuje na objekt nemalého významu.
Dalšími nálezy byly úlomky keramiky, které vytvořily ucelený soubor ukázky vývoje hrnčířství v 12. a 13. století a jsou zároveň srovnávacím materiálem pro studium tohoto období v celých Čechách. Ostatní části budovy byly přistavovány také v 16. století, patro v roce 1807.

Putimská fara zůstala pustá, bez faráře, od doby třicetileté války. Církevní záležitosti vyřizoval písecký děkan a v Putimi se konaly mše svaté každou třetí neděli. V té době bylo málo kněží a nebylo kým jí osadit.
Fara i kostel tak chátraly.
Putimští stále usilovali o nové osazení fary, protože na mše museli povinně docházet do Písku. Nakonec zvítězil argument dvaceti dvou zemřelých a nezaopatřených osob v Putimi.
Teprve roku 1755 nastoupil nový farář Johan Ackerman.

Putimská fara bývala nejlepší a nejvýnosnější místo na celém Písecku. Měla nejvíce polností - 183 strychů polí a luk.
Farářem byl zde jmenován ten nejlepší, nejschopnější a nejváženější kněz po děkanu píseckém. B
Bylo to vyznamenání a odměna zásluh získaných v kraji nebo v Písku samém.

V letech 1884 až do své smrti v roce 1907 zde působil farář Josef Baar, strýc spisovatele J.Š.Baara, který napsal román o putimském sedláku Janu Cimburovi.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.putim.cz