Historie obce Králova Lhota - Občanská iniciativa Ráby

Tento web je nyní ještě ve výstavbě. Děkujeme za pochopení.

Historie obce Králova Lhota [ Historie (archivní dokument) ]

Ve 13. století byly na území našeho státu mýceny lesy a na těchto místech zakládány nové vesnice. Aby se přihlásilo dost osadníků, byli tito na několik let osvobozeni od břemen. Říkalo se, že se usadili na lehotě. Osady byly nazývány Lehoty, později pak Lhoty.

Tak vznikla i Lhota. Nazvána byla Králova, protože patřila ke královské rychtě v Letech.
Dne 20. ledna 1421 byla Králova Lhota císařem Zikmundem od královského statku odtržena a připsána Matěji Brusovi z Kovářova.
Roku 1437 se dostala do držení Buška Sekerky ze Sedčic a roku 1472 ji koupil Smil Hodějovský z Hodějova od Jindřicha Sádlo z Kladrubec, jenž ji dostal roku 1461.

O událostech a životě v obci v následujících staletích se dochovalo jen málo zpráv. Je však jisté, že po odtržení Lhoty od statků královských sdílela Králova Lhota osud všech poddanských obcí, na něž byla uvalena robota a jiná, často nesnesitelná břemena. Sedláci vykonávali robotní povinnosti s potahem, chalupníci tzv. robotu pěší, všem byly ještě vyměřovány naturální dávky a různé daně. Na gruntech a usedlostech obvykle vázly dluhy. Grunty zpravidla dědili nejmladší synové, aby staří hospodáři mohli ještě během svého hospodaření odbýt či vybavit starší děti. V případech předčasného úmrtí mladého hospodáře byla pozůstalá vdova často vrchností přinucena přijmout za manžela vrchností doporučeného ženicha. Bez vrchnostenského svolení nebylo možné přiženit se nebo provdat na jiné panství, odejít na studie, vyučit se řemeslu. Negramotnost byla téměř úplná. Obyvatelstvo, sužované válkami, neúrodnými roky a epidemiemi se bránilo vzpourami a nepokoji.

Až v roce 1775 byla provedena úprava robotní povinnosti a její podstatné snížení novým robotním patentem. Další uvolnění poddanských poměrů přinesly dva důležité patenty, vydané císařem Josefem II. roku 1781: patent o zrušení nevolnictví a patent toleranční. Patentem o zrušení nevolnictví se podstatně uvolnila osobní závislost poddaných na vrchnostech. Bylo možné stěhovat se z panství na panství nebo z vesnic do měst, odejít na studia nebo vyučit se řemeslu. Patent toleranční pak povoloval svobodu náboženského vyznání. Povinná školní docházka od 6 do 12 let byla zavedena a uzákoněna až od roku 1784.

Vydáním zákona o zrušení poddanství a roboty ze 7. září 1848 zbavil se český venkovský lid ponižujícího poddanství a stal se plnoprávnou a rovnoprávnou složkou národní společnosti.
Když v roce 1850 vešla v platnost nová organizace státní správy, byla Králova Lhota spojena se Starým Sedlem, Orlíkem a Probulovem v jednu politickou obec.
Institut spojených obcí se však neujal a obce usilovaly o získání samostatnosti. Jedině tak mohly lépe obstarávat své potřeby.
Králova Lhota se osamostatnila a její samospráva se začala s větším či menším úspěchem a s větší nebo menší podporou obyvatel starat o záležitosti své obce.