Občanská iniciativa
PRO
informační otevřenost obce Ráby

První zmínka o existenci kostela doudlebského pochází z roku 1143, kdy prameny uvádí, že v Doudlebech jest fara. Původní budova byla patrně dřevěná, neboť po ní nezbylo ani stopy. Nejstarší gotická část nynějšího chrámu je dnešní sákristie a presbyteriář, jenž pochází nejméně ze 14. století.

Sákristie i presbyteriář mají gotické křížové klenby, ve stěnách kněžiště se na pravé straně zachoval gotický sanktuář z konce 15. století (místo pro uchování svátosti oltářní) a vlevo gotické sedile (výklenek ve stěně, určený k sezení a opatřený lavičkou). V sákristii byly v roce 1903 objeveny a odkryty starobylé fresky, představující Narození Páně a další výjevy z života Kristova a Panny Marie, jež jsou kladeny do doby okolo roku 1350.

Chrámová loď byla přistavena později. Její dnešní plochostropá podoba pochází z let 1708 - 1709, kdy byla podle návrhu Pavla Bayera provedena také stavba věže s podklenutou kruchtou. V téže době byl kostel zbarokizován Petrem de Maggim.

Dnešní zařízení i podoba kostela pochází z 1. poloviny 18. století. K jeho vzácnějším památkám patří obraz Panny Marie (Doudlebské madony). Obraz se nachází na hlavním oltáři. Levý boční oltář je zasvěcen sv. Boží rodině. Hlavní obraz představuje sv. Vincence. Pravý boční oltář je zasvěcen sv. Barboře, jejíž obraz na něm také dominuje.

Pozoruhodným zbytkem původní výzdoby je Pieta z doby okolo roku 1500. Nachází se v pravé části chrámové lodi a je vedle obrazu Madony nejvzácnější součástí interiéru kostela. V kostele jsou dvě křtitelnice, jedna velká kamenná a druhá menší z červeného mramoru. V levém koutě kostela je ve zdi zasazeno několik náhrobních kamenů, které dříve kryly kostelní krypty.

Z dřívějšího vybavení chrámu se dochovalo šest velkých obrazů z roku 1494, představujících: Poslední večeři Páně, ukřižování, Navštívení P. Marie, Seslání Ducha Svatého, Smrt Panny Marie a Klanění sv. Tří králů. Dochoval se také menší obraz z 1. čtvrtiny 16. století se sv. Kateřinou a Dorotou. Obrazy byly dříve uloženy v městském muzeu v Českých Budějovicích a dnes se nalézají v Alšově jihočeské galerii na Hluboké.

Z kostela sv. Vincence se odjakživa ozýval zvuk zvonů. Před 1. světovou válkou náležely kostelu zvony čtyři, v roce 1916 byly však dva odebrány na výrobu válečné munice. V roce 1932 byly pořízeny dva zvony nové, na které se farníci skládali v dobrovolných sbírkách asi po dva roky. Žel bohu, byly oba v následujících válečných letech znovu odebrány. Proto visí dnes na věži pouze dva, velký "poledňák" a malý umíráček sv. Tří králů, který má cenu archeologickou, protože pochází ze 14. století.

Na jižní straně chrámové lodi se nalézají sluneční hodiny s postavou P. Marie, dnes již velmi zašlé. Dnešní věžní hodiny jsou na věži od roku 1964, kdy byly odkoupeny od KÚNZ České Budějovice a opraveny v závodě Elektročas Praha, podle přání Vojtěcha Sovy ze Straňan, který na jejich koupi odkázal svojí vkladní knížku.

DALŠÍ INFORMACE: http://doudleby.elsatnet.cz